EGO - co to je ?
Stále narážím na slovo Id, EGO,
SUPEREGO a DUŠE.
Co to je ?
Pokusím se to zde vysvětlit, ale nevím, zda se mi to povede, protože je to složitější, než se na první pohled zdá.
Id + Ego + Superego = já = naše duše Psyché — výraz pro lidskou duši či
mysl.
To jsme my, naše osobnost. Patří neoddělitelně k sobě a ukazují, jací jsme a
jak se chováme.
Duše - Já
Je tvořena těmito 3 úrovněmi
Nejvyšší - SUPEREGO
- sociální složka
- vědomá, nevědomá i předvědomá úroveň
ideály, cíle, touha být lepším člověkem
Řídí se principem dokonalosti: „chce“ být dokonalé z hlediska společnosti
a působí vědomě i nevědomě.
Vzniká působením výchovy, neboli okolí, které na nás má vliv a snaží se nás
civilizovat do standardů společnosti, ve které vyrůstáme.
Prahne po ideálech a nutí osobnost snažit se jich dosáhnout.
Je naší zažitou vnitřní morálkou, neboli svědomím.
Prostřední - EGO
- vědomí / rozum
Vědomí je v podstatě část mysli, jejímž prostřednictvím cítíme, že žijeme.
Co si uvědomujeme, prochází přes rozum a uvědomování.
Vše co jsme nasbírali a získali během svého života.
Znalosti, dovednosti, vědění, návyky, převzaté principy
Jde o racionální složku, která se řídí principy svědomí, povinností a sociálních jistot.
Snaží se o rovnováhu mezi Superegem a Idem
Je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování.
Jeho protivahou je Id.
Nejnižší - ID
- označuje podvědomí / nevědomí a předvědomí.
je nejnižší složkou naší osobnosti, našeho JÁ
Jedná na základě těch nejzákladnějších lidských pudů.
Funguje v oblasti podvědomí (nevědomí) a to bez výjimky iracionálně.
Primární je pro něj dosahování slasti – usilování o nebo vyhledávání toho, co daného
člověka uspokojuje.
Může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda).
Nebo o intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po potřeby
vlastní lidem coby vyšším společenským bytostem (peníze, touha po uznání, prestiž).
Jde o složku vrozenou, to, co jsme dostali do vínku
Vlastnosti, nadání, vášně, pudy, přání, touhy, ideály, spontánnost…
„Idem v akci“ můžeme označit novorozence.
Pokud dojde k nějakému vážnému narušení ve vývoji osobnosti (s krátkodobým i dlouhodobým trváním) následkem může být rozpolcení osobnosti na osobnost, kde převažuje id - a osobnost, kde převažuje ego.
Vysvětlení pojmů : vědomí, nevědomí / podvědomí a předvědomí
Vědomí
Vědomí je všechno to, co si uvědomujeme, respektive prožíváme to, co se děje v určitých částech našeho mozku. Pokud něco děláme vědomě, můžeme se ovládat vůlí a ovlivnit tak výsledky naší činnosti a samozřejmě za ně pak nést plnou zodpovědnost. Podle F. Koukolíka by měl pojem vědomí znamenat bdělost, zaměřenou pozornost, pracovní (provozní) paměť nebo paměti, ale i sebeuvědomování a osobnost.
Předvědomí
Předvědomí je pojem užívaný pro všechny informace, které máme v paměti a které, ačkoli právě nezaměstnávají naši vědomou pozornost, si dokážeme libovolně vybavit. Jsou to vzpomínky. Vzpomeňte si například na svůj domov. Dokud jsem se o něm nezmínil, pravděpodobně jste na něj nepomysleli, ale v okamžiku vyslovení se ve vašem vědomí okamžitě vybavily různé myšlenky a vizuální představy s domovem spojené. Vynořily se z vašeho předvědomí. To je to, co si přinášíme z minulosti. Vzpomínky, zážitky, výchova, vzdělání atd.
Nevědomí / podvědomí
Nevědomí sestává ze záhadných hlubin, které jsou pro vědomí zpravidla nedostupné bez použití vhodných technik (hypnózy, snů a především meditace). Jung rozděluje nevědomí na osobní nevědomí, které se skládá z toho, co souvisí s naším vlastním životem, zasuté nebo potlačené vzpomínky.. a na kolektivní nevědomí, což jsou (zjednodušeně řečeno) zděděné predispozice společné nám všem - způsob myšlení a vnímání, společný celému lidskému rodu. Kolektivní nevědomí je zřejmě pramenem našeho společného snažení, našich citových i duchovních tužeb a také vzorů - archetypů - jak je Jung nazývá.
Vědomí může mít jen omezenou kapacitu a ve chvíli, kdy je zahlceno podněty z okolí, pracuje podvědomí neboli nevědomí. To posílá vědomí nějaké informace nebo signály (ať už výstražné a negativní, nebo příjemné a pozitvní), které někdy můžeme označovat za tzv. šestý smysl. Ne všechny informace a zkušenosti tedy vědomě ovládáme, my dokonce ani o drtivé většině zkušeností a poznatků v našem nevědomí nevíme. Nevědomí si však nechává pro sebe informace jen do té doby, kdy vědomně zaznamenáme něco již známého. V tom okamžiku nevědomí vědomí poskytuje všechny informace, které s daným podnětem nějak souvisí. Začneme si uvědomovat, zapojí se Ego.
Většinou je informací bohužel tolik, že si je nemáme šanci vědomě uvědomit a tak si z nich vybereme jen určitou část, se kterou naše vědomí disponuje.
