DUŠE

Tak. Opět jeden článeček ode mě na téma duše.
Nikomu tyto mé myšlenky a poznatky nenutím. Pouze je sem dávám k zamyšlení se nad tímto tématem.

Duše.

Každá duše, která vstoupí do těla miminka / mám na mysli novou inkarnaci, má svou vlastní, jedinečnou barvu, která je dána plánem duše / souborem vlastností, schopností a genetickou výbavou a může být složena z více barev do jedné.

Ta se pak začne měnit na základě vibrací získaných zkušeností, vjemů / pocitů, emocí a vlastností člověka, které přijímá a kterými se projevuje jak vůči sobě, tak navenek vůči okolí, tedy dle jeho charakteru.

To znamená, že naše činy, myšlenky a emoce mají vliv na barvu duše.

Duše nese / má charakter člověka.

Plán duše, její plán, co se má naučit a napravit je uložen v duchu a duše má k němu přístup pouze skrze napojení - intuici / třetí oko a napojení na zdroj skrze 7 čakru.

Duše si také v sobě nese všechny informace, vzpomínky – zkušenosti a otisky podob z předešlých inkarnací.

Během lidského života se tato barva může měnit z jedné na druhou, tak jako její intenzita záření. Může být tmavá, nebo světlá. Může barev přibývat, nebo naopak ubývat.

Díky duchovnímu růstu začne duše více zářit a její barva se projasní. Může převládat jedna konkrétní barva, nebo může být složena z vícero barev v podobě paprsků.

Barva duše nemá vliv na barvu aury. Zato fyzické tělo má vliv na barvu duše.

Na barvu duše má také vliv stáří duše. To znamená, kolika inkarnacemi již prošla / její zkušenosti, zda člověk využíval dobrých sil / kladné vlastnosti nebo špatných sil / záporné vlastnosti, za jakých okolností opustila tělo při poslední inkarnaci a jaký charakter měl člověk v době smrti.
Během svého působení ve fyzickém těle díky těmto faktorům pak může na sebe nabalit černou, nebo šedou energii / negativní energie, nebo se naopak této energie zbavit postupným duchovním růstem pomocí bezpodmínečné lásky.

Díky tomuto všemu pak duši po opuštění těla čekají tři cesty, tři zkušenosti.

Jedna je, že po opuštění těla se energie duše rozdělí. Jedna část energie duše zůstane uvězněna v realitě, kterou si pamatuje jako poslední v době smrti a je v ní uvězněna.

Ponechává si otisk své podoby i charakter člověka. Příčin, kvůli kterým zde zůstane je mnoho. Šok z náhlé smrti, lpění, nenávist…. Druhá část energie duše odchází nahoru.

Druhá je, že duše odejde do zapomnění. I zde platí rozdělení duše na dvě, či více části. To se stává lidem, kteří se snaží porozumět a chtějí pomoci lidem, kteří jsou sadisty, vrahy a mají v sobě více zlých duší. Toto je trochu komplikované téma na vysvětlení. Zjednodušeně, při snaze porozumět těmto duším, nalézt příčinu jejich údělu, kde vše vzniklo se zamotají do sledu událostí, jsou lapeni v různých cestičkách a časem nejsou schopni oddělit realitu od skutečnosti. Část duše člověka se ztratí a již nemůže najít cestu zpět. Je chycena v nekonečnu. Takový člověk propadne šílenství. Po jeho smrti pak část
duše zůstává chycena v nekonečnu a část duše odchází opět nahoru. Z tohoto stavu, navrácení, jí nemůže pomoci žádný člověk.
I jeho část duše by zde skončila. O navrácení rozhoduje spravedlnost a duši může pomoci jen Bůh.
Pokud na takovou duši narazí člověk díky nějaké zkušenosti duše, smí pouze požádat Boha o pomoc. Jen tomu přísluší rozhodnout, zda duši osvobodí, či ne. Tato zkušenost může trvat i několik tisíc let.

Třetí je, že duše odchází nahoru, do prostoru, kde je pouze bezpodmínečná láska. Tam projde očistou, je zbavena břímě prožité zkušenosti. V tomto stavu je pak schopna plně pochopit a vnímat všechny souvislosti svého života. Bez emocí. Stane se bezpodmínečnou láskou.
Bohužel některé duše jsou tak hodně ušpiněny negativní energií, že je nelze tohoto nánosu zbavit a ony nejsou schopny pochopit, nebo to odmítají.

Po tomto pak předstoupí před spravedlnost, která rozhodne, zda tato duše postoupí dál a určí i její nový plán duše nebo zda bude tato duše dle míry a závažnosti špatných činů / negativní energie poslána druhé straně, do pekla, aby znovu a znovu prožívala své činy a skutky i jakým způsobem. Opět dojde k rozdělení duše. Jedna zůstává a pokračuje ve své inkarnaci a sbírání zkušeností jako člověk a druhá část odchází do pekla. V tomto případě si duše ponechává svůj charakter, vzpomínky i otisk podoby, který měl člověk v době smrti. Tato duše pak pracuje pro Ďábla a zlo. Tato zkušenost v pekle trvá 2000 let. Po této době může dojít k ukončení její zkušenosti. Dostane opět šanci stanout před
spravedlností. Pak záleží pouze na jejím uvědomění si a pochopení svých činů, zda bude osvobozena, či ne. Pokud nepochopí, je vrácena zpět na dalších 2000 let pozemského času. Tyto duše vidíme jako černé. Je v nich absence jakéhokoliv dobra a zároveň je v nich malá jiskřička čisté duše, která je bezpodmínečnou láskou.

Je nutné si ještě uvědomit, že duše je energie, která se rozpíná do prostoru a je součástí všeho, celého vesmíru, nekonečna. Tím pádem tato energie může být z hlediska chápání naším rozumem rozdělena na mnoho fragmentů. Proto je naprosto běžné, že část duše
může být chycena v nějaké realitě, nebo může být v pekle a zároveň je v těle člověka teď a tady.

Aby duše mohla zažít vše a nasbírat co nejvíce zkušeností, existují alternativní světy, kde fragmenty jedné a téže duše zažívají své životy. Zkušenosti jsou pak součástí jednoho ducha, který vše odevzdává do centrály, jakési knihovny, kde jsou tyto záznamy uloženy.
Alternativní světy nejsou nic jiného, než jinak uspořádaná energie, kterou duše vnímá skrze lidské smysli.
V jednom alternativním světě se duše inkarnuje 18 x. Do tohoto se nezapočítává smrt dítěte do osmi dnů po narození, nebo když se dítě narodí mrtvé.
Těchto alternativních světů, energií nebo dimenzí je 36. To znamená, že duch pomocí těchto fragmentů duše může prožít 36 x 18 životů. Tedy 648 životů. 648 zkušeností. To neznamená, že všechny probíhají ve stejný okamžik, stejně dlouho a to platí i o intervalu mezi jednotlivými inkarnacemi.

Duše se inkarnuje po smrti někdy hned, jindy za delší dobu. Není to stejné u žádné duše. Ani intervaly mezi jednotlivými inkarnacemi nejsou stejné. Záleží na stupni vývoje duše, na jejím stáří, kolika inkarnacemi si již prošla a na jejím úkolu zde na Zemi, nebo v jiné realitě. Také je to ovlivněno její mírou zátěže negativní energií.
Duše zde, v této realitě nemá přístup ke vzpomínkám, životům a zkušenostem duše z jiné reality. Ale i zde se občas stane výjimka, že se na tuto zkušenost napojíte.

To, co je popisováno v Budhismu jako šest sfér cyklického zrozování není nic jiného, než pojmenování lidských potřeb, smyslů, vlastností, emocí, hmoty/materiálna a duše/Boha pomocí abstraktních názvů světů a bohů.
Ač to nazývá každé náboženství jinak, vždy je to to samé.

I zde platí výjimky.
Každý duch je jiný a plní svůj vlastní úkol dle toho, co chce, nebo má zažít.
Zdroj vytvoří ducha, který shromažďuje, ukládá v sobě informace, zkušenosti pomocí duší a životů ve fyzickém těle. Tento duch může být vytvořen samostatně, nezávisle, nebo může náležet k některé vyšší energii, která se rozhodne poznat a zažít skrze ducha a duši zkušenost. To znamená, že i Bůh, energie Boha může mít ducha a duši, tedy fyzickou podobu zde na Zemi.

Může se tedy stát, že tato vyšší energie se po odžití 18ti životů po nějaké době rozhodne díky své lásce ke všemu, že se chce vrátit zpět na Zem a zažít opět být člověkem. Tato vyšší energie pak projde celým kolečkem 18ti inkarnací od samého začátku, bez jakýchkoliv zkušeností z předešlých životů. Je to, jako by zde byla poprvé. I toto je součástí plánu celého vesmíru.
Po dovršení druhého kola inkarnací se duše vrací zpět, kde splyne s duchem a ten se stane součástí vesmíru a nekonečna. Prolne se dohromady s ostatními energiemi, ztratí svou vlastní podstatu, oddělitelnost a jedinečnost. Jeho zkušenosti se stanou součástí celého vesmíru, tak jako součástí vyšší energie, které duch náležel.