LÁSKA

Bezpodmínečná láska a lidská láska. Je to to samé?

Ne, není.

Bezpodmínečná láska znamená, že všechny naše pocity a emoce, jak kladné, tak záporné máme v naprosté rovnováze. Tudíž ani jeden pocit nemá převahu. Díky tomu by se dalo říci, že je zde absence jakéhokoliv citu, pocitu a přesto tam jsou všechny. Jsou v bodě nula.
Jsme jediní tvorové, my lidé a zvířata v celém vesmíru, co máme emoce. Skrze emoce se učíme a posouváme kupředu k bezpodmínečné lásce.

Bezpodmínečná láska by se dala nejlépe vysvětlit pomocí magnetu. Magnet má na jedné straně + / kladná energie - emoce /a na druhé - / záporná energie – emoce /. A uprostřed se tyto dvě polatity navzájem ruší a vzniká soulad, bod 0.
V tomto bodě nula je zároveň + i – v naprosté rovnováze.
Proto je bezpodmínečná láska tou nejsilnější energií v celém vesmíru, proti které nemá negativní energie žádnou šanci. Protože tento bod 0 dokáže sám reagovat a vyrovnávat jednotlivá pole tím, že ví. Proto proti této lásce negativní energie nemá žádnou šanci. Je vstřebána a převrácena do bodu 0, kdy není možné, aby ublížila. Z této energie je utvořen Bůh.

Bezpodmínečné lásce se nedá naučit nějakou technikou. Buď ji v sobě máte, nebo ne a to díky odžitým zkušenostem a prací sama na sobě, kdy máte své emoce v rovnováze, v bodě 0.

Tato láska je čistá a klidná. Podobá se malým vlnkám na hladině vody, které se pohupují sem a tam. Neubližuje, nezraňuje, nic nežádá, neposuzuje, neodsuzuje, neklade si podmínky, nechce vlastnit, nechce nikoho předělat, něco mu vnutit, nedělá žádné vlastní závěry, nevyužívá žádnou víru, žádné náboženství, nemá strach z budoucnosti, učí se z minulosti bez obviňování a trestání.
Ví a chápe, rozumí.
Není potřeba cokoliv vysvětlovat.
Miluje všechny a vše bez rozdílu.
K bezpodmínečné lásce se musí dopracovat každý sám. Ta se nedá naučit, nebo vynutit. Pouze je a vychází přímo z našeho duchovního srdce.

Lidská láska je jiná.
Vzniká na základě fyzického-lidského kontaktu, fyzického projevu, fyzických potřeb, cítění, emocí, touhách a díky tomu je podmíněná. Má mnoho podob, názvů, barev, odstínů a intenzit. A každý ji cítí jinak.
Díky tomu je nezaměnitelná a je dána pouze nám tvorům, žijícím zde na Zemi. Dokáže nám dát křídla, nebo nás srazit k zemi. Pokud bych ji chtěla k něčemu přirovnat, tak k jarnímu, aprílovému počasí, kdy je chvíli sluníčko, příjemně teplo a z ničeho nic se zvedne vítr, který sebou přinese černé mraky a strhne se obrovská bouře, která zničí vše, co jí stojí v cestě.

V lidském světě by tyto dvě lásky měli kráčet vedle sebe, ruku v ruce, jako dva dobří přátelé. Pokud by přišla nečekaná bouře a vzala mi vše, přišly by klidné vlnky s jemným a svěžím vánkem, které by vše zmírnily, zklidnily a urovnaly. Bezpodmínečná láska by mě objala a dala mi víru, že vše dobře dopadne.

Vždy, když o těchto rozdílných láskách přemýšlím, kterou bych si vybrala v případě volby, protože znám obě, přiznám se, že se přikláním k té lidské. Nějak si nemohu pomoci. I přes to, že vím, jak hodně dokáže ublížit. Je pro mne daleko více živá a díky citům a emocím tak intenzivní a barevná. Možná je to také spojeno s tím, že jsem žena a matka.