SPŘÍZNĚNÁ DUŠE
Krásnou neděli.
Tak opět jedno zamyšlení nad pojmem, co vlastně znamená spřízněná duše. Je dobré si přát a přitahovat do svého života spřízněnou duši?
Ne. Není.
Proč? Je potřeba pochopit pojem spřízněná duše, co to vlastně znamená.
Co to tedy znamená.
Lidé se mylně domnívají a vysvětlují tento pojem. Myslí si, že když si budou přát potkat spřízněnou duši, přijde člověk, který jim naplní jejich sny, očekávání a bude je milovat jen pro ně samé, bez jakéhokoliv chtění, lpění, posuzování a odsuzování. Bude jejich druhým já. Lepším já ? Ale jak by mohl? To tu samotnou práci na sobě má za nás udělat ten druhý? Tím, že nás bude chápat? My se měnit odmítáme. Ať se ten druhý přizpůsobí, ať je chápavý k mým náladám a negativním vlastnostem. Vidíte, jak je to sobecké? Tímto přáním si do života přitáhnete pouze člověka, který je na tom stejně, jako vy. Má stejná blitíčka jako vy. Nebo duši člověka, s kterým se znáte z minulosti.
Spřízněná duše je duše člověka, kterého jste potkali a milovali v minulosti, tedy v některém minulém životě, nebo ve více životech. Tato láska byla oboustranná. To však neznamená, že tomu tak bylo pokaždé a že vždy toto vaše setkání končilo happy andem. Znamená to pouze to, že vy, vaše duše tuto duši důvěrně zná a pamatuje si, jaké to bylo milovat nebo být milován. A druhý člověk to má stejné. Dějí se s vámi divné věci. Táhne vás to k druhému a nevíte proč. Cítíte se v jeho přítomnosti dobře, uvolněně, sám sebou. Tělo reaguje na druhého všemi smysli a vy máte chuť mu skočit do náruče, milovat se, obejmout ho a zůstat tak. Prostě být s ním. Je to takový zvláštní pocit, že jste doma a samotná přítomnost toho druhého je jako balzám pro vaši duši. Jako by vás někdo zabalil do měkké a hřejivé deky, bezpečí.
Jenže..... To je vzpomínka vaší duše na něco krásného, co jste zažili s člověkem, který již není. Který v té době byl někdo jiný. Měl jiné tělo a jiné vlastnosti, než má dnes. Dnes je to úplně jiný člověk, který může, ale také nemusí mít dánu společnou cestu s vámi. Vypadá jinak, má jinou tělesnou schránku a má také úplně jiné vlastnosti. V tomto životě to naopak může být naprostý sobec, který řeší v tomto životě svou vlastní minulost, která brání tomu, aby jste mohli být spolu. Což vy si v tu chvíli neuvědomujete. Vnímáte ho pomocí duše jako toho člověka z minulosti.
Z toho nám vyplývá, že není náhoda, že jste se potkali. Něco z minulosti není dořešeno. Něco z minulosti není pochopeno. Něco z minulosti není odpuštěno. Může tam být křivda, závist, prokletí, ztráta a smrt, zakázaná, nebo tajná láska, nepochopení od druhých, sobecký čin, sobecké rozhodnutí, které vám zabránilo být spolu i přes to, že jste se milovali.
Co s tím?
Máte dvě možnosti.
- Pokud se stýkáte, jste, nebo žijete s takovým člověkem a oba to cítíte stejně, chcete být spolu oba dva, můžete se pokusit to spolu vyřešit. Je to společná práce. Společné rozhodnutí a zároveň každého sám za sebe. Je potřeba, aby to obě vaše duše pochopili a vyřešili. Minulost. Pochopit, vyřešit a odpustit. Každý sám za sebe. Vaše cesta se narovná a pročistí. Nebude zatížena vzpomínkou - karmou minulosti. Pak můžete začít kráčet spolu po nové cestě, ruku v ruce, bez iluze a vzpomínky na něco krásného, co vám bránilo vidět skutečnost a ovlivňovalo i reakci vašeho těla. Cestě, lemované pochopením a láskou. Pokud to přetrvá, víte, že to je to pravé, správné. V tuto chvíli jste si rovni. V tuto chvíli se dá říci, že jste našli spřízněnou duši. Někoho, kdo vás doplňuje a vy doplňujete jeho. Někdo, kdo vás miluje na základě svého cítění teď a tady a ne na základě minulosti.
Nebo se může stát, že na základě vyřešené a pochopené minulosti, proč jste se tak milovali, a díky tomu také pochopení, proč vás to k sobě táhne, se tato vzpomínka rozpustí, odejde a vy jste schopni vidět a vnímat jasně. A oba, nebo jeden z vás se rozhodne kráčet sám a vaše cesty se rozejdou bez výčitek. Jste schopni pochopit, že v tomto životě by vám to neklapalo, protože jste každý úplně jiný.
Opět toto vše je dáno vaší současnou karmou a také vaším vlastním rozhnutím, které již není ovlivněno touto nádhernou vzpomínkou a díky ní i reakcí těla na toho druhého.
- Jeden z vás není ochoten, nebo není schopen pochopit, co se doopravdy děje. Nebo odmítá přijmout skutečnost, že je to minulost, pouze vzpomínka duše, která ho teď a tady ovlivňuje. Myslí si, že je to pravda, že je to skutečné. Ono to skutečné je a není. Milují se vlastně duše a ne lidé. Pokud jsou na tom oba stejně, tak s tím bohužel nic nenadělají. Je to jejich zkušenost.
Pokud si to však jeden z nich uvědomuje, opět si zpracuje minulé společné životy pouze sám za sebe, aby mohl být volný. A na základě pochopení minulosti zjistí, že ten druhý není teď a tady pro něj ten pravý. I když ho i přes to doopravdy miluje, je schopen ho nechat odejít ze svého života a jít vlastní cestou bez bolesti a výčitek.
Stále si myslíte, že je dobré si přát a přitahovat si do života spřízněnou duši? Pozor na to, co si přejete a jaká slova k tomu použijete.