Uvedu příklad numerologického rozboru mého otce. Narodil se 8.12.1932 a zemřel 3.5.1985.
Nejdříve tak, jak si ho pamatuji já.
Pocházel ze 7mi dětí. Byl velice hodný a tolerantní. Neměl rád konflikty a vždy byl ochoten pomoci druhým. Uměl malovat a měl krásné písmo. Vyučil se kuchařem a v tomto oboru byl velice zručný. Život se s ním dvakrát nemazlil. Vzal si ženu / mou matku /, která díky úrazu v mládí onemocněla epilepsií. Následovala operace mozku a rekonvalescence, kdy se učila vše od začátku. Operace se nezdařila a nemoc se vrátila. Následovala různá zranění, zaviněná touto nemocí, stavy paranoi, deprese a pokusy o sebevraždu. Jako dítě si jen pamatuji, že jsem byla stále ve střehu, co se zase stane. Její rodiče mého otce neměli v lásce a dávali mu to patřičně najevo při každé příležitosti. Postupem času začal otec pít. Stále mou matku miloval a nikdy ji neopustil, i když život s ní byl břímě. Zemřel na opakovaný infarkt.
Když se podívám na jeho rozbor, první, co mě zarazí je, že mu v mřížce chybí některá čísla. Prostřední část mřížky je prázdná. Jmenuje se Saturnova rovina / chybí č.6., 5. a 4. /. Saturn nám udává lekce, většinou dost tvrdé. Dále v mřížce vidím číslo 8. a celkové číslo je také 8. Je to karmické číslo, které má hned 2x. Máme něco napravit nebo dokončit, co jsme nestihli v minulém životě a zadali jsme si to jako úkol v tomto životě. To vysvětluje celý jeho život a trápení. Dále je to číslo, které má sílu energii, citové a mocné. Takoví lidé musí činit rozhodnutí ohledně životů a citů druhých a ne vždy je to jednoduché. Dvě jedničky ukazují na uzavřenost a dvě dvojky na citlivost a potřebu pomáhat. Trojka na veselého a společenského člověka, oblíbeného v kolektivu. Dále má rovinu myšlení. Č.1. je verbální číslo, 2. intuice a 3.pojmová představivost. Takoví lidé jsou dobří ve svém oboru nebo činnosti. Čísla 9. a 8. jsou úplně mimo, osamocená a nejsou spojena s ostatními čísly. Pracují jakoby samostatně nebo odděleně a mají dát důraz na duchovno, rovnováhu mezi dobrem a zlem, a odpovědnost za sebe a za druhé. Číslo 12. / měsíc/ je číslo společenské. Číslo roku je 6. a je to číslo harmonie, domova, rodiny, vztahů a lásky. Tito lidé lpí na svém domově a partnerovi. Z případného zklamání obviňují sebe-sebeobětování pro druhé. Nesnáší sváry a hádky. Proto později otec utíkal do světa alkoholu.
Je zajímavé, že podobné datum narození měla i má matka.
Též měla rovinu myšlení, Saturnovu rovinu a ještě ke všemu odtrženou devítku od ostatních čísel, což mělo za následek oslabení jeho potenciálu. Nebyla schopná analyzovat emoce. Vnitřní osoba cítím byla oddělena od vnější myslím. Měla nerealistické požadavky a byla citově nevyrovnaná. Také 3x č.3. v mřížce a životní číslo 3. mělo za následek nervové vypětí /mnoho mentální energie/, které vyústilo v epilepsii a nestabilitu. Velice toužila po lásce svých rodičů / absence č. 6 - rodina, a č. 7 - otec /, které velice milovala a svým způsobem si je idealizovala. Celý svůj život byla v podstatě nešťastná. Pořád něco hledala a nakonec zkončila těžce nemocná. Jak je vidět, stála proti sobě dvě silná čísla 3. a 9., cit a rozum, která pracovala odděleně. I ona plnila svůj karmický úkol, který si dopředu naplánovala. To, že v mládí / 23 let / onemocní a celý život prožije v bolestech a nešťastná.
Bohužel se sešly dva jedinci, kteří byli v tomto vztahu nešťastní a nebylo úniku, protože tak to mělo být. Tak to bylo správné a dopředu naplánované. Oba byli spolu svázáni minulými životy a karmou. K tomu také přispěla v obou případech Saturnova rovina a karmické zatížení mého otce, který měl pravděpodobně vůči mé matce nějaký dluh z minulého života a musel tímto vším projít tak, jako já.
Též jsem plnila svůj karmický úkol, nebo spíše jeho jednu část. Svého otce jsem velice milovala a s matkou jsem díky její nemoci neměla prakticky žádný vztah. Nebyla schopna mi dát lásku a od mala jsem pro ni byla jen někdo, kdo tam bydlí. Ke stáru ani nevěděla, kdo jsem. Mým úkolem bylo pochopit a odpustit. V mé mřížce jsou hned tři devítky. Je to číslo duchovní a má nás přivést k většímu porozumění, k cítění, vnímavosti k dění kolem nás, pochopení samotné podstaty existence a k odpovědnosti za druhé. Tím se vysvětluje můj zájem o vše, o čem zde na těchto stránkách píši a čím se zabývám. Pokud splním vše / překážky a zkoušky /, co jsem si pro sebe v rámci karmy naplánovala, a mám dojem, že toho byla pěkná fůra, udělám snad velký skok kupředu na cestě stát se lepší a moudřejší . Možná udělám ve svém vývoji tak rychlý pokrok díky tolika zkouškám, že přeskočím několik reinkarnací, oproti jiným lidem, kterým to bude trvat mnohem déle a budou muset prožít ještě mnoho životů.
Ale to se asi nestane, protože jsem jenom člověk. V posledním, čtvrtém období, vstoupím do devítileté vibrace čísla 11. a zůstanu v něm až do konce života. Číslo 11. je nejnádhernější , nejlaskavější, nejintuitivnější a nejduchovnější číslo. Jako poslední, devítiletá vibrace, nás ovlivní ve fyzické rovině. To znamená, že budeme řešit potíže druhých lidí. V tomto období se obrací náš zájem k náboženství, k filozofii, k psychologii, k léčitelství, k životním stylům, k umění, k rukodělné práci nebo k hudbě. Prohlubuje se naše sebedůvěra a duchovní stránka. Máme větší vnímavost a pochopení pro potřeby druhých. Dochází k rozvoji intuice, mimosmyslového vnímání, daru léčit nebo schopnosti uzdravit nevyléčitelně nemocné. Mění se celé naše vibrační pole / aura / . Tím k sobě přitahujeme lidi, kterým je s námi dobře. Dochází ke změně celého našeho života a jeho směru. Abych řekla pravdu, moc se na toto období, které mě čeká, těším. Celý můj život k tomu pomalu směřuje a já budu mít konečně pocit, že to všechno má a dává smysl. Že mohu pomoci tam, kde je potřeba.
Tak bych mohla pokračovat dále s rozborem jednotlivých období, ale myslím, že pro pochopení, jak numerologie a čísla fungují, to stačí.