KARMA A MILOST
Dnes použiji slova jiného, protože to napsal velice pěkně a srozumitelně.
Jedna z podosobností, která je velmi zakořeněná v lidském vědomí, je odplata. Pokud
někdo něco provede a unikne trestu, vnímáme pocit nespravedlnosti. Tím říkáme
řídícímu programu dvě věci. “Za každý poklesek musí být trest” a “prominout trest není
správné”. Řídící program (matrix, vesmír, bůh) je ale nestraný, je to zrcadlo a snaží se
každému dát více toho co v sobě již obsahuje. Má-li v sobě někdo potřebu trestat, pak je
jen otázkou času, kdy toto vnitřní naléhání, přivolá trest i pro něj. Tento příklad je
ilustrací toho, jak karma funguje.
Zákon karmy není zákon odplaty, ale zákon zrcadlení. Odplata je něco co si lidé přidali
do kolektivního vědomí v důsledku působení negativních sil a negativních bohů na
lidstvo. Odplata nebyla součástí původního programu. Odplata má co do činění pouze s
negativními činy, karma však zrcadlí negativní i pozitivní. Odplata je reakce na ublížení
(jedno zlo), zpětným ublížením, (vytvořením druhého zla) a výsledkem jsou dvě
“jednotky” zla. Odplata zlo násobí. V životě je často potřeba, aby jedinec pocítil na vlastní
kůži důsledky svého jednání, ale pokud se rozhodneme to dát druhému pocítit, mělo by to
vycházet z postoje pomoci danému člověku pochopit a ne z postoje odplaty za způsobenou
bolest. Se správným postojem si přestaneme vytvářet karmické dluhy a ukážeme Životu
svoji emoční vyzrálost a stabilitu.
Zákon karmy říká, že to co vyšlu se mi vrátí zpět. Rychlost s jakou se mi to vrátí, závisí na
tom, jak vysoké vibrace jsou v mém vědomí. Pro lidi s nízkými vibracemi to trvá dlouho a
zdá se, jako by pro ně karma neexistovala. Proto zrcadlení pro mnohé nepřichází po řadu
životů. To vůbec není výhoda, neboť mezitím nashromáždí mnohem větší karmickou
zátěž a zrcadlení je pak daleko intenzivnější.
Účelem karmy je poskytnout zkušenost, prožitek toho co jsme kdo vytvořili, individuálně i
kolektivně, a prožitek nám má umožnit pochopit důsledky svého tvoření. Je osobní
karma, karma různých společenství, karma společností, národní a planetární karma.
Karma je jedním z nástrojů sebepoznání. Karma, jako vše ve Stvoření pracuje na základě
rezonance. Něco vyšlu na určité frekvenci a stejné nebo podobné se mi vrátí na té samé
frekvenci. Co se ale stane, když mezitím změním své vnitřní uspořádání, když vibračně
klesnu, nebo vibračně vystoupím?
Dejme tomu, že jsem vytvořil něco pozitivního a pak vibračně klesnu. Mezitím přijde
odezva, ale já ji nejsem schopen zachytit, projde skrze mne, protože se vibračně
nesetkáme. Tedy tím, že jsem vibračně klesl, jsem se připravil o to dobré co jsem před tím
zasel.
Stejně to funguje i opačně. Když vytvořím něco negativního, dám do pohybu energii,
která mi poskytne zkušenost toho samého. Pak ale pochopím co jsem udělal, lituji toho a
odpustím si. V důsledku toho vystoupím do vyšších vibrací. Když nyní přijde odezva, opět
mě vibračně mine a jsem ušetřen toho, abych musel prožít negativní zkušenost, protože je
to již zbytečné, pochopil jsem dříve než přišla odezva - trest .
Je vidět, že karma nemá nic společného s odplatou. Karma je program, který v sobě
obsahuje milost. Pokud něco pochopím, projevím lítost a odpustím sobě i druhým, jsem
vibračně od karmy osvobozen. Sám jsem se osvobodil svoji otevřenou myslí, vstřícností k
poznání a odpuštěním. Ten, kdo odpouští druhým, odpouští i sobě a ten kdo odpouští
sobě, odpouští i druhým. Odpuštění a pochopení je klíčem k osvobození se od karmy.
Kolektivní vědomí lidstva v současné době rychle stoupá a tím se osvobozujeme od
kolektivní karmy. Možná víte, že mnoho globálních negativních až kataklyzmatických
událostí, které byly předvídány se nestalo. Toto je proč. Unikáme své kolektivní karmě,
dáváme si milost a bude jen dobře, když v tom budeme pokračovat.
Proto si každý sám pro sebe určuje jestli bude žít podle zákona odplaty, nebo podle
zákona milosti.
Když slova odplata, zásluha a spravedlnost, vymažeme ze svých myslí a ze svého
podvědomí, bude to pro nás pro všechny jen dobře. To neznamená nechat si vše líbit,
můžu být velmi hlasitý když mě někdo ublíží, ale na místo hledání zadostiučinění v
odplatě, je prospěšnější hledat proč jsem si takovou zkušenost vytvořil. Odplata zlo násobí
a pocit zásluhy vede k pocitu důležitosti a následně k aroganci. Náš pobyt na Zemi je o
růstu, ne o odplatě, ani ne o zásluze a o naší interpretaci spravedlnosti. Proto je pro nás
nejlepší netrvat na svých představách o tom jak by měl svět pracovat a místo toho hledat
způsoby jak pozvednout svůj Stín.
někdo něco provede a unikne trestu, vnímáme pocit nespravedlnosti. Tím říkáme
řídícímu programu dvě věci. “Za každý poklesek musí být trest” a “prominout trest není
správné”. Řídící program (matrix, vesmír, bůh) je ale nestraný, je to zrcadlo a snaží se
každému dát více toho co v sobě již obsahuje. Má-li v sobě někdo potřebu trestat, pak je
jen otázkou času, kdy toto vnitřní naléhání, přivolá trest i pro něj. Tento příklad je
ilustrací toho, jak karma funguje.
Zákon karmy není zákon odplaty, ale zákon zrcadlení. Odplata je něco co si lidé přidali
do kolektivního vědomí v důsledku působení negativních sil a negativních bohů na
lidstvo. Odplata nebyla součástí původního programu. Odplata má co do činění pouze s
negativními činy, karma však zrcadlí negativní i pozitivní. Odplata je reakce na ublížení
(jedno zlo), zpětným ublížením, (vytvořením druhého zla) a výsledkem jsou dvě
“jednotky” zla. Odplata zlo násobí. V životě je často potřeba, aby jedinec pocítil na vlastní
kůži důsledky svého jednání, ale pokud se rozhodneme to dát druhému pocítit, mělo by to
vycházet z postoje pomoci danému člověku pochopit a ne z postoje odplaty za způsobenou
bolest. Se správným postojem si přestaneme vytvářet karmické dluhy a ukážeme Životu
svoji emoční vyzrálost a stabilitu.
Zákon karmy říká, že to co vyšlu se mi vrátí zpět. Rychlost s jakou se mi to vrátí, závisí na
tom, jak vysoké vibrace jsou v mém vědomí. Pro lidi s nízkými vibracemi to trvá dlouho a
zdá se, jako by pro ně karma neexistovala. Proto zrcadlení pro mnohé nepřichází po řadu
životů. To vůbec není výhoda, neboť mezitím nashromáždí mnohem větší karmickou
zátěž a zrcadlení je pak daleko intenzivnější.
Účelem karmy je poskytnout zkušenost, prožitek toho co jsme kdo vytvořili, individuálně i
kolektivně, a prožitek nám má umožnit pochopit důsledky svého tvoření. Je osobní
karma, karma různých společenství, karma společností, národní a planetární karma.
Karma je jedním z nástrojů sebepoznání. Karma, jako vše ve Stvoření pracuje na základě
rezonance. Něco vyšlu na určité frekvenci a stejné nebo podobné se mi vrátí na té samé
frekvenci. Co se ale stane, když mezitím změním své vnitřní uspořádání, když vibračně
klesnu, nebo vibračně vystoupím?
Dejme tomu, že jsem vytvořil něco pozitivního a pak vibračně klesnu. Mezitím přijde
odezva, ale já ji nejsem schopen zachytit, projde skrze mne, protože se vibračně
nesetkáme. Tedy tím, že jsem vibračně klesl, jsem se připravil o to dobré co jsem před tím
zasel.
Stejně to funguje i opačně. Když vytvořím něco negativního, dám do pohybu energii,
která mi poskytne zkušenost toho samého. Pak ale pochopím co jsem udělal, lituji toho a
odpustím si. V důsledku toho vystoupím do vyšších vibrací. Když nyní přijde odezva, opět
mě vibračně mine a jsem ušetřen toho, abych musel prožít negativní zkušenost, protože je
to již zbytečné, pochopil jsem dříve než přišla odezva - trest .
Je vidět, že karma nemá nic společného s odplatou. Karma je program, který v sobě
obsahuje milost. Pokud něco pochopím, projevím lítost a odpustím sobě i druhým, jsem
vibračně od karmy osvobozen. Sám jsem se osvobodil svoji otevřenou myslí, vstřícností k
poznání a odpuštěním. Ten, kdo odpouští druhým, odpouští i sobě a ten kdo odpouští
sobě, odpouští i druhým. Odpuštění a pochopení je klíčem k osvobození se od karmy.
Kolektivní vědomí lidstva v současné době rychle stoupá a tím se osvobozujeme od
kolektivní karmy. Možná víte, že mnoho globálních negativních až kataklyzmatických
událostí, které byly předvídány se nestalo. Toto je proč. Unikáme své kolektivní karmě,
dáváme si milost a bude jen dobře, když v tom budeme pokračovat.
Proto si každý sám pro sebe určuje jestli bude žít podle zákona odplaty, nebo podle
zákona milosti.
Když slova odplata, zásluha a spravedlnost, vymažeme ze svých myslí a ze svého
podvědomí, bude to pro nás pro všechny jen dobře. To neznamená nechat si vše líbit,
můžu být velmi hlasitý když mě někdo ublíží, ale na místo hledání zadostiučinění v
odplatě, je prospěšnější hledat proč jsem si takovou zkušenost vytvořil. Odplata zlo násobí
a pocit zásluhy vede k pocitu důležitosti a následně k aroganci. Náš pobyt na Zemi je o
růstu, ne o odplatě, ani ne o zásluze a o naší interpretaci spravedlnosti. Proto je pro nás
nejlepší netrvat na svých představách o tom jak by měl svět pracovat a místo toho hledat
způsoby jak pozvednout svůj Stín.
Dovětek :
Karma není trest, není to program. Jen se nám vrací energie, kterou jsme vyslali do světa kolem sebe skrze myšlenky, jednání, volby a hlavně emoce znásobená o to, jakou paseku nadělala a co způsobila. Lidé si neuvědomují své skutečné motivy, které je vedou, proč něco dělají, proč se tak rozhodli a které jsou zastřené rozumem, který jim vždy poskytne vysvětlení a ospravedlnění toho kterého činu skrze naučené kolektivní pojmy, kterým v podstatě vůbec nerozumíme a vykládáme si je špatně, jednostranně, rozumově. Vidíme pouze rozumem to kladné, pěkné, vzletné. Ale ono to má i svůj zápor. Vždy jde o motiv. Proč. Co si tím nahrazuji. Co si myslím, že tím získám? Máme zakořeněno, že je potřeba sloužit, pomáhat. Ale kdo v nás touží pomáhat a proč? Bohužel motiv, skutečný motiv, proč pomáháme, co nás k tomu nutí, nám uniká. A takto je to se vším.
Je velice těžké se z tohoto vymanit. Vymanit se z těchto programů naší mysli. Z těch vzletných pojmů, které náš rozum vnímá jako to GRÓ.
Je velice těžké odpustit. Proč?
Protože náš rozum a naše vzpomínky na to, jak nás to bolelo, jak jsme to prožívali, jaké emoce nás v tu chvíli drtily, nás nepustí. Pořád dokola a dokola si to přehráváme a hledáme cestu, jak z toho ven skrze to, že tomu chceme porozumět, pochopit. Vracíme se v myšlenkách zpět, přemýšlíme, co jsme udělali špatně, obviňujeme se, trestáme se, říkáme si, co kdyby, obracíme svůj hněv k tomu, kdo nám to udělal ...
Začarovaný kruh z našich myšlenek na něco, co už není, je minulostí, která již není a není možné ji změnit. Vrátit se a udělat to jinak.
A náš rozum - EGO nás v tom drží a nepustí. Chce pomstu, chce odplatu, nápravu, spravedlnost.
Jenže spravedlnost a odplatu chce náš rozum a EGO. Teď hned. Aby to přestalo, aby to přestalo bolet.
Nejenom, že to nepřestane bolet, ale zároveň uvedeme do chodu nekončící děj - karmu, kdy opět ten druhý se bude chtít pomstít nám, protože přemýšlí úplně stejně, jako my.
Jak se z toho dostat? Jak se osvobodit? Jak ukončit tento nekončící kruh vracení si zla a nespravedlnosti navzájem?
Přestat poslouchat svůj rozum a EGO. Není na nás, jako na člověku, abychom brali spravedlnost do svých rukou a rozhodovali o tom, jakým způsobem, skrze co a kdy má být spravedlnost uplatněna. Ona bude vykonána sama, bez nás v příhodný čas skrze karmu a osud toho druhého.
Pokud se na to, co se nám stalo podíváme skrze energii lásky, bezpodmínečné lásky, lásky k sobě samému a uvědomíme si, jak si sami ubližujeme a necháváme se vtahovat do nekončícího koloběhu odplaty, pak také pochopíme, že jen odpuštění sobě i tomu duhému tento kruh přetne a my se osvobodíme od opakování se stále dokola vracení zla mě jemu a jeho mě.
Tím, že druhému odpustíme ho jeho odpovědnosti a nesení důsledků za své činy nezbavujeme. On si dál ponese toto břemeno, které se mu vrátí. Kdy a jakým způsobem není na nás. Odpuštěním jsme pouze pomohli sobě. Ne jemu. Ale sobě. Dali jsme si lásku a vzdali se své odplaty. Lidské, rozumové, egové odplaty.