OSVÍCENÍ
Mé poznání a pochopení slova OSVÍCENÍ.
Osvícení. Nějaké zaklínadlo. Stav, popisovaný různými kulturami, mudrci, technikami, vírami, náboženstvími a učeními. Už nemám ego. Už nemyslím a nejsem zmítaný myšlenkami, emocemi, vzpomínkami a strachem. Jsem osvícený a žiji, jednám a konám v osvícení. Tedy vždy správně. Kdo by to nechtěl, že? Vše vědět, znát, umět reagovat ihned a vždy správně, bez chyby a tím se vyhnout bolesti. Už nejsem člověk, ale nad-člověk, nad-lidská bytost podobná samotnému Bohu. Jenže, toto fakt nikdo neumí. Vždy vědět, co kdo udělá, jak se zachová, co bude v tu chvíli cítit a jak bude reagovat. Osvícení je, znamená, že jsem něco poznal, zažil nait vlastní kůži a pochopil, proč se mi to přihodilo. Osvícení je takové to AHA, už vím proč. Momenty. Střípky. Děje. Retrospektiva skrze svůj život. A já se na to dívám jako pozorovatel a vím, chápu, že to, co se stalo už nezměním. Mohu změnit pouze teď v tuto chvíli svůj přístup k celé minulé situaci. Budu se jí zabývat a bát se, co když se to bude opakovat, nebo ji přijmu, smířím se s ní jako s něčím, co už není, odpustím sobě, nebo druhým a propustím to, pustím to a nechám to odejít ze své mysli. Vzdám se dobrovolně své vzpomínky, která mi působí bolest a jitří staré rány a křivdy. To je to AHA, kdy zjistím, že už to tam není a jak to celé vlastně funguje. To je osvícení. A ne stav, ve kterém chci být. Jen tímto způsobem se k němu přibližuji a ne, že se snažím tam být, protože to někdo řekl, že tam mám být ustavičně a pak jsem dokonalý. Není to totiž možné. Kdy vám to dojde, že jsou to jen esoterické báchorky a výmysli naší mysli o tomto stavu.
Osvícení je v současné době novodobé esoterické náboženství, kterému všichni rozumí, každý ví, co to je, ví jak to má vypadat, ví, jak se to má dělat a přes to se to nikomu nedaří. Pořád jsou zde okolnosti a události, nad kterými nemáme absolutně žádnou kontrolu a nikdy nevíme dopředu, co se stane, jak na ně zareagujeme a jak je budeme prožívat.
A i toto, světe div se a lidská bytosti, člověče je též OSVÍCENÍ. Způsob, jak na věci nahlížím.
Jsou lidé, kteří ví, ale ví pouze to, co mají a smí vědět vzhledem ke konkrétní situaci teď a tady a co je s ní spojeno, skrze intuici. Ale toto není osvícení. Jen schopnost přijmout informaci - pravdu. Co s ní udělá jejich rozum a jak ji vyhodnotí už je jiná věc.