PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK
V přítomném okamžiku je jen láska.
Myšlenky jsou jen v minulosti nebo v strachu z budoucnosti.
Mysl dává všemu názvy a tak brání vnímání reality.
Je to uvěznění mysli, která si stále žáda svou pozornost.
Jsi uvězněn ve vlastní mysli toho, jak to bylo, jak by to mělo vypadat a jak by to mělo být.
To tvá mysl je tak naštvaná a vzteklá, protože to není podle ní.
Jak to není podle ní, nejede to podle scénáře, který si vytvořila, přichází vztek.
Pak přichází zklamání a smutek.
Jenže svět nejede podle tvého scénáře, to by bylo hrozně nudné.