TŘETÍ OKO

Otvírání třetího oka pomocí zrcadla.

Mě se líbí ta úžasná lidská vlastnost, že když někomu řeknete, aby něco nezkoušel, že je to nebezpečné, je to, jako by jste mu dali před obličej červený hadr. A just to zkusím. Obrovské lákadlo.
Nuže, otevírat si třetí oko různými technikami je pěkná blbost. Pokud se má otevřít, otevře se samo, až když jste na to připraveni. Je to stejné, jako kdyby jste chtěli po pětiletém dítěti, aby si udělalo řidičák.
Otevřením třetího oka dochází k aktivaci mimosmyslového vnímání - pravé, abstraktní poloviny mozku a tedy propojení levé a pravé hemisféry, kdy rozum překládá informace, které k nám přicházejí v podobě energie. Něco, co není možné běžnými smysly vidět a vnímat.
Pokud ještě lidé nejsou na takové úrovni, že se jim třetí oko otevře samo a otevírají ho násilně, nejsou pak připraveni na to, co vidí, natož to pochopit. Jejich mozek a racionální rozum to nezvládá, nedokáže to objektivně a pravdivě přeložit. Vkládá si tam své vlastní výmysly. Nejsou připraveni na vše, co mohou vidět a vnímat a díky tomu zde zaúřaduje strach, který těmto různým energiím dá podobu. Ono se to velice špatně vysvětluje, ale vlastně zrcadlo odráží naši energii, tedy energii jak našich těl, tak i našich myšlenek a v některých případech můžeme zahlédnout buď svou duši, své horší já, podobu z minulého života, nějakou vzpomínku atd. Díky tomuto se také napojujeme na různé kanály do minulosti a skrze ně si sem můžeme vpustit moc nepěkné a zlé energie, s kterými si nebudeme vědět rady. Otvíráme tím naši Pandořinu skříňku.

Pro dotaz na strální cestování.

Nevím, v které době tento název a tato technika vznikla a proč. Protože mi na tom mnoho věcí nesedělo díky mým zkušenostem, tak jsem se zeptala rovnou Boha.
Máme astrální tělo? NE, neexistuje.
A co popisované zážitky spojené s astrálním cestováním? Je to pravda? NE, není.

Tudíž popisovaná technika astrálního cestování je, světe div se, výplod našeho mozku a rozumu, který vytvoří myšlenkou tělo a který nám toto vše umožní na základě naší vlastní představivosti. To znamená, že to není skutečné, i když nám to tak připadá. Vše je to v úrovni pouze naší vlastní fantazie. Ono je totiž velice zajímavé se zamyslet nad tím, proč chci vlastně astrálně cestovat. Ze zvědavosti. Tudíž to není samovolné, přirozené. Je to nucené, na základě našeho ega, našeho chtění.
Při přirozeném cestování, tedy naší schopnosti, která je nám dána, cestuje pouze naše vědomí a využívá k tomu jako prostředníka naši duši, skrze kterou pak předává informace tělu a mozku. Vědomí je ničím neohraničená energie, která se může rozpínat do prostoru a vnímat, číst informace. Toto je přirozená schopnost, která je bezpečná a není provázena žádným tělesným vjemem. Ale jak píši, ne každý je na takové úrovni, že ji má. Snažit se o ni předčasně, za každou cenu vede právě k tomuto bludu a šálení rozumu, astrálnímu cestování.
Nebo může dojít k ještě daleko horší variantě, i k vypuzení duše z těla, což je provázeno velice nepříjemným tělesným vjemem, že je z vaší hrudi něco vytahováno. Pokud se vám to povede, pak ano, může přijít jiná duše, která je zrovna na blízku a přisvojit si tuto schránku, tělo.
Z takovéhoto cestování si můžete zpět do těla přinést i jinou energii, třeba zbloudilou duši, nebo něco jiného. Nejsou tam jen kladné - hodné energie. Zde opět hraje velikou roli náš vlastní strach. Pokud není člověk duchovně vyspělý, vyzrálý, přinese si do těla různé energie, na které narazí a které se chovají jako přátelské. A my jim svým nevědomím, neznalostí a hloupostí k tomu dáme svolení. Pokud k tomu dojde, my o tom ani nemusíme vědět. Pouze se cítíme divně, nejsme to prostě my.
V takovém případě je pak potřeba vyhledat pomoc člověka, který tomu rozumí. Má schopnost vidět nebo vnímat tyto energie, umí s nimi komunikovat a ví si rady, co je potřeba udělat. Jakým způsobem je dostat z těla ven. Většinou je to pomocí bezpodmínečné lásky, kterou v sobě dokáže aktivovat velice málo lidí. Jsou to lidé, kteří mají teď a tady v tomto životě zpracovány všechny své negativní vlastnosti a zkušenosti z minulých životů. Na ničem a na nikom nelpí. Jsou plni lásky ke všem a ke všemu bez vlastního hodnocení a závěrů a jsou smíření i s tím, že se dějí i zlé věci, které mají také své opodstatnění a není na nich, aby hodnotili, zda je to dobře, nebo špatně.

Občas se stává, a to hlavně ve spánku, že dušička je někdy moc a moc zvědavá a leze i tam, kam nemá. Prostě se rozhodne sama cestovat. V tomto případě je část duše v těle a část cestuje a obě části jsou propojeny energetickým kanálem. V případě ohrožení se duše okamžitě vrací zpět.

Já osobně pomocí duše necestuji. Má energie je natolik silná, že moje duše by odešla navždy. Já cestuji pouze ve formě vědomí, jsem ještě nad duší, kdy vidím a vnímám a skrze duši pouze přijímám informace. Tomuto se říká rozšířené vnímání.
Nevybrala jsem si to vědomě, že bych se o to snažila, nebo se pro to rozhodla. Je to má přirozená schopnost, která se u mě postupně vyvinula. A tato schopnost se objeví pouze v případě, že je to potřeba, při mé práci. Jinak to vědomě, pro zábavu, nebo ze zvědavosti nevyhledávám a neaktivuji.